Íránská revoluce: Jak se ze spojence USA i Československa stal nepřítel Západu?

Íránská revoluce: Jak se ze spojence USA i Československa stal nepřítel Západu?
Chomejní po příletu 1. února 1979 promluvil na hřbitově Behešte Zahra, kde byly pochovány oběti střelby na demonstracích. Dnes je u hřbitova mauzoleum s Chomejního hrobkou.
Vítězství. Prapor s tváří Chomejního na hlavním tanku 13. února 1979 v komplexu paláce Niavaran, sídle šáha.
Archivní snímek jednoho z rukojmích zadržovaných na americkém velvyslanectví v Teheránu z 9. listopadu 1979.
Dynastie Pahlaví nevládla Íránu dlouho. Pouze 54 let. Nejprve od roku 1925 Rezá Šáh Pahlaví, od roku 1941 pak jeho syn Muhammad Rezá Pahlaví. Islámská revoluce roku 1979 znamenala konec monarchie. Zobrazit 59 fotografií
Foto: ČTK
Martin Novák Dan Poláček Martin Novák, Dan Poláček
Aktualizováno včera
Před rokem 1979 byl Írán za vlády šáha Muhammada Rezy Pahlavího blízkým spojencem USA, Izraele, ale i Československa, které zejména v 60. a 70. letech s Íránem rozvíjelo obchodní a kulturní styky. Po islámské revoluci se však z prozápadní země stal úhlavní nepřítel Západu. Vztahy byly přerušeny a napětí přetrvává kvůli jadernému programu a sankcím. Konflikt vyeskaloval v těchto dnech.

Před více než 40 lety, 4. listopadu 1979, vtrhly revoluční gardy na americké velvyslanectví v Teheránu. Íránci zadrželi 52 diplomatů jako rukojmí, žádali vydání šáha, který byl v té době ve Spojených státech. USA se rozhodly šáha za rukojmí nevyměnit, ti tak byli propuštěni až po 444 dnech.

Teherán za čtyři dekády svou politiku nezměnil a napětí mezi ním a Washingtonem se v poslední době po vypovězení jaderné dohody dál vyostřuje. Připomeňte si íránské drama z let 1978 až 1979, z něhož pramení spory mezi oběma zeměmi.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy